22.10.2020
Úvodem, bych vás rád poprosil o pár slov o své osobě.
Jsem kluk z malé obce Loučeň nedaleko Mladé Boleslavi, kterému se splnil velký sen. Dělat v životě to, co ho baví. Věnuji se primárně focení svateb a portrétní fotografii, ale občas se dostanu i k jiným fotografickým zakázkám nebo tvorbě videa. Miluji volnost, kterou mi práce na volné noze poskytuje, i proto ji považuji za takový splněný sen.
Jak se kluk z vesnice dostane k focení, jaký byl ten první impuls? A kudy vedla vaše cesta ke svatební fotografii?
Od mala jsem se amatérsky věnoval botanice a hledal nejrůznější vzácné druhy rostlin ve volné přírodě. No a co by to bylo za nálezy, kdyby se pořádně nezdokumentovaly, že? A tím to celé začalo. Pak už stačilo na střední škole zkusit fotit lidi, po nějaké době i za honorář. To mohlo být někdy v roce 2013. Od té doby jsem se focení věnoval víc a víc a to vlastně pokračuje doteď.
Fotografii se věnujete na plný úvazek, nebo máte ještě i jiné zaměstnání? A na to hned naváži druhou otázkou. Dá se v dnešní velké konkurenci uživit focením?
Focení se věnuji na plný úvazek. Konkurence je obrovská, na druhou stranu poptávka po vizuální prezentaci je velká a společenské akce (svatby, plesy…) se bez fotografa také málokdy obejdou. Uživit se dá. Pokud je člověk pracovitý a obětuje tomu i svůj volný čas, dá se uživit i velmi nadstandardně. Nicméně chcete-li mít volné víkendy a večery trávit s rodinou, nebuďte fotograf. A už vůbec ne svatební.
Na svých webových stránkách se v jednom článku věnujete starým manuálním objektivům. Využíváte je i při svatebním focení?
Dříve jsem je na svatbách používal, ale práce s nimi je časově náročnější. Za ty roky, co svatby fotím, jsem dospěl k přesvědčení, že nejlepší je do nich moc nezasahovat a nechat akci přirozený průběh. Klienti se necítí dobře, když koukají na fotografa, co si 20 sekund nastavuje foťák, aby je vyfotil v předem promyšlené dokonalé póze. No a tyhle staré objektivy potřebují svůj čas, aby se správně zaostřilo a zakomponovalo. Naopak moderní skla, co teď používám, mi dovolují fungovat rychle. Klienti se mohou i při párovém focení cítit, jako by se mnou šli jen na procházku k lesu, když to trošku přeženu. Občas ale staré objektivy vytáhnu na glamour nebo portrétní focení, kde je na ně víc času.
"DO SVATEBNÍHO DNE MOC NEZASAHUJI, NECHÁVÁM TOMU VOLNÝ PRŮBĚH"
Když už jsme u té foto techniky, je vážně pravda, že nepoužíváte digitální zrcadlovku? Pravda nebo fikce? To se jistě dozvíme z Vaší odpovědi.
Doba, kdy tohle byla jakási výjimečnost, je už ta tam. Je ale pravda, že jsem byl jeden z prvních, kdo vsadil na bezzrcadlovky (už od svých úplných začátků). V té době jsem vlastně nikoho jiného neznal, kdo je používá k seriózní práci místo klasických zrcadlovek. Doba se ale posunula a dneska už většina profíků v mém okolí zrcadlovky nemá a fotí bez zrcátka jako já. A dává to smysl – zrcátko před čipem sice umožní mít na foťáku optický hledáček, ale jinak s sebou nese spíš omezení. A displeje jsou dnes na takové úrovni, že optický hledáček stejně nechcete.
Rovněž se nám doneslo, že spolupracujte s českou oděvní firmou O'black. Jak jste se k tomu dostal a v čem spočívá spolupráce.
Je to tak. Když se tato rodinná firma zakládala, byl jsem jako fotograf přizván k jejím úplným začátkům… a už si mě „nechali“. Fotky jsou v takovém byznysu velmi důležité, takže jednou za čas se domluvíme a fotíme produktovky na bílém pozadí, lifestylové fotky v kavárně, nabízený sortiment v jejich stylové prodejně na Karlíně a podobně. Fotili jsme spolu bezmála stokrát, čísluju si to.
Jistě byste O'black doporučil všem budoucím ženichům. V čem je O'black jiný?
A taky doporučuji. Jasně, že se spousta lidí spokojí s konfekcí. Ale kdo jednou zkusil mít košili nebo oblek přímo na míru, věřím, že už si konfekci nikdy nekoupí. Obzvlášť pokud je vysoký a hubený jako já. V O’blacku se o váš šatník postarají a nebudete ve společnosti za troubu, co vypadá, jako by zdědil sako po dědovi. To jsem byl přesně já, než jsem u nich začal fotit.
"VSADIL JSEM NA BEZZRCADLOVKY JAKO JEDEN Z PRVNÍCH"
Také se věnujete makro fotografii. K tomu se pojí i Váš projekt Human eye. Řeknete nám o tom něco bližšího?
To bylo velké. Z jednoho článku na mém webu se nakonec stal rozsáhlý fotografický projekt, o který se zajímala i velká média. Volnočasový, bez hlubokých ambic, ale zapojilo se do něj mnoho zájemců. V rozmezí let 2015 a 2017 jsem po republice (nejvíc v Praze) uspořádal 45 focení, kdy na každé přišly až desítky zájemců o detailní fotky svých očí. Dohromady se zúčastnilo téměř tisíc lidí a všechny jejich oči můžete vidět na mém webu (www.jakubstepan.com). Potom přišlo mediální šílenství okolo GDPR, prakticky se sice skoro nic nezměnilo, ale lidi začali všechno přehnaně řešit a možná i proto zájemců ubylo a projekt pozvolně skončil. Na webu je samozřejmě všechno se souhlasem fotografovaných a ještě k tomu anonymně. Dneska už fotím oči jen mimo projekt, klasicky za honorář. Takže kdo má zájem, stále ta možnost existuje.
Mnoho svatebních fotografů nabízí i svatební fotokoutky. Neuvažoval jste o zřízení očního svatebního fotokoutku? To nenabízí nikdo :)
Zrovna letos na jedné krásné svatbě v Krkonoších jsem takový fotokoutek dělal. A bylo to boží. Dle nevěsty na svatební fotky nebylo třeba pospíchat, svatebčané se stejně těšili hlavně na fotky očí. Už tak skvělou svatbu to ještě víc oživilo a všem budoucím nevěstám a ženichům to můžu vřele doporučit. A na svatbě to rád udělám v rámci běžné ceny za svatební focení.
A co svatební klientela? Kde se bere ve vašem případě? Reklama, sociální sítě nebo pouze doporučení přátel či bývalých svatebčanů?
Já se klientů skoro vždy zapomenu zeptat, takže vlastně nevím. To je z marketingového hlediska samozřejmě chyba. Takže zkouším všechno možné. Cítím ale, že doporučení od spokojených klientů je ze všeho nejvíc. Můžete sypat desítky tisíc do reklamy, ale spokojené zákazníky to nikdy nenahradí.
"DOPORUČENÍ OD SPOKOJENÝCH ZÁKAZNÍKŮ JE NEJLEPŠÍ REKLAMA"
Za svatbami jezdíte po celé republice. Nevadí vám časté cestování a jak například vy osobně řešíte nocleh?
I tak mám ale většinu zakázek do dvou hodin od domova, takže ráno přijedu a v noci jsem zpět doma. Je to pro mě příjemnější, než kdybych měl krom techniky myslet i na to, že si nesmím zapomenout zubní kartáček :-). Navíc když je víc svateb za sebou, třeba pátek a sobota, kolikrát by to ani jinak nešlo. Ale klienti mi často nocleh nabízí, takže kdo nemá tolik zakázek nebo chce s novomanželi večer popít, často ta možnost je.
Svatební den máme za sebou a nastává postproces. Užíváte si ho, nebo ho jako spousta svatebních fotografů berete jako nutné zlo?
Postproces fotek (nebo střih videa) je nutná součást fotografovy práce. Málokdo se na to vyloženě těší, ale je skvělé, že to můžete dělat v klidu doma. Udělat si čaj, pustit oblíbený podcast nebo přednášku a vlastně u toho trochu odpočívat po náročném svatebním dni, kdy jste pořád na nohách, nebo přinejmenším ve střehu, abyste nepromeškal něco důležitého. Po postprocesu navíc poprvé vidíte hotový výsledek své práce. A na ten se stejně jako klienti i já velmi těším.
"NA SVATBĚ JSEM VŽDY VE STŘEHU"
Doba je dnes velmi složitá, a to nejen ve svatebním oboru. Jak to vidíte do budoucna vy? A prosím o něco pozitivního :)
Jsem optimista. Nepopírám, že je to teď složitější (hlavně pro nevěsty) a o řadu zakázek jsem kvůli bezpečnostním opatřením přišel. Dokonce jsem na konci svatební sezóny sám covidem onemocněl a kvůli tomu přišel o další. Přesto nepociťuji, že by to v našem byznyse bylo nějak nezvládnutelné. Navíc ta opatření jsou ke svatbám poměrně mírná, až se tomu sám divím. Držím nám všem palce, ať se vše rychle dostane do starých kolejí. Třeba u blížící se plesové sezóny ty palce budou potřeba. Jistě nejsem jediný, pro koho je focení maturitních plesů hned po svatbách nejdůležitějším zdrojem příjmů.
Velmi děkujeme za optimistická slova na závěr a doufáme, že vše již brzy pojede ve starých kolejích.
Jakub Štěpán, svatební fotograf